|
| |
|
|
Inventarizační analýza LCA pro vybrané druhy obilovin
PANUŠKOVÁ, Šárka
Cílem této práce bylo zjištění a vyhodnocení environmentální zátěže, která vzniká při pěstování pšenice a žita. Porovnány byly kategorie agrotechnických operací, polních emisí, hnojiv a pesticidů. Následným cílem bylo srovnání výsledných enviromentálních zátěží mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím.
|
|
|
Rozdíl ve zpracování pšenice a žita na mouku
Procházková, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly ve zpracování pšenice a žita na mouku. Práce je zpracována formou literární rešerše. Skládá se ze dvou částí, z nichž první pojednává o stavbě obilky a chemickém složení. Hlavním rozdílem v chemickém složení u pšenice a žita je, že pšeničný lepek je tvořen bílkovinami, kdežto žitný „lepek“ je tvořen neškrobovými polysacharidy a pentosany. Druhá část popisuje technologii zpracování obilí od příjmu, přes mletí, kdy je u mletí pšenice a žita použito mlecích válců o rozdílných průměrech. V práci je popsáno míchání, expedice a charakteristika jednotlivých druhů pasážních mouk. Dále charakterizuje jednotlivé stroje a jejich funkci při průchodu obilnin a následného meliva mlýnem. Dalšími rozdíly u pšenici a žita je barva mouky, která je způsobena rozdílným obsahem obalových vrstev. V závěru je zhodnocena daná problematika mlýnské technologie.
|
|
|
Příčiny nízkých výnosů obilovin v ekologickém systému pěstování
KOTAŠKA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit příčiny nízkých výnosů vybraných obilovin (oves, pšenice, žito a špalda) v ekologickém zemědělství na základě vyhodnocení informací o pěstitelských postupech, získaných pomocí dotazníkové metody. Postupně bylo vybráno 21 ekologicky hospodařících podniků kontrolovaných organizacemi Abcert AB a Biokont CZ, s.r.o. Na základě analýzy pěstitelských postupů byly určeny nejčastější chyby, které zemědělci dělají. Podniky s nižšími výnosy mají především nevhodnou strukturu pěstovaných plodin, vysoké zastoupení obilnin, nedodržují zásady střídání plodin. Zvláště v produkčně příznivých polohách hospodaří některé farmy bez živočišné výroby. Zastoupení leguminóz je u většiny podniků nízké, velmi málo jsou využívány meziplodiny. V případě zaorávky slámy není udržován poměr C:N hnojením statkovými hnojivy. Minerální hnojiva nejsou používána vůbec, vápnění zřídka. Přihnojování obilovin během vegetace se většinou neprovádí. Regulace plevelů v obilovinách je prováděna nedostatečně. Je poměrně časté používání farmářského osiva, což zvyšuje zaplevelení. Při porovnání výnosů obilovin mezi lepšími a horšími podniky je zřejmé, že dodržování zásad může zvýšit výnos zrna o 1,0 až o 1,9 t/ha.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
VEBROVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
|
|
|
Proteinové složení mouk a pekárenských výrobků
Rychlovská, Kristýna ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Hynek, Radovan (oponent)
Cílem této práce bylo provedení analýzy proteinového složení mouk a pečiva z různých druhů rostlin pomocí metody peptidového mapování. Vzorky byly analyzovány metodami LC/ESI-Q-TOF a výsledná spektra byla porovnána s dostupnými databázemi rostlinných proteinů. Původ nalezených rostlin byl diskutován z hlediska spolehlivosti metody v dané skupině i s ohledem na taxonomické vztahy. Výsledky analýz byly srovnány se složením deklarovaným výrobcem a bylo zhodnoceno, zda u daného typu výrobku lze použitou metodikou verifikovat toto složení. V případě kukuřice seté (Zea mays) byla tato metoda shledána jako spolehlivá, ve výsledku kukuřičného výrobku byly nalezeny pouze proteiny z kukuřice. U rýže seté (Oryza sativa) a hrachu setého (Pisum sativum) byly nalezen jeden, respektive dva proteiny z rostliny jiného původu, ale přesto lze metodiku i v těchto případech považovat rovněž za spolehlivou. U obilovin byla použitá metodika shledána jako méně spolehlivá, lze sice dobře rozlišit, že vzorek pochází z lipnicovitých rostlin (Poaceae), ale v nižších taxonomických jednotkách (už od taxonu rodu) nelze původ proteinů deklarovat. Tato skutečnost je v práci široce diskutována, příčina pravděpodobně spočívá v přílišné příbuznosti jednotlivých lipnicovitých rostlin - identifikace proteinu ze společné části genomu (a...
|
|
|
Efektivnost produkce vybraných polních plodin v ekologickém a konvenčním zemědělství
KOTAŠKA, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá efektivností produkce vybraných polních plodin v ekologickém a konvenčním zemědělství. Předmětem zkoumání byly obiloviny pšenice, ječmen a žito. V praktické části jsou získaná data porovnána z hlediska výnosů, nákladů a realizačních cen za období 20102015. Z výsledků vyplývá, že výnosy obilovin ekologického zemědělství dosahují poloviny výnosů konvenční produkce. Naopak realizační cena je v průměru 1,5krát větší u bioproduktů. Struktura nákladů je rozdílná. Materiálové náklady jsou vyšší u konvenčního způsobu hospodaření, náklady na ruční a strojní práci jsou vyšší u ekologického způsobu. Příspěvek na úhradu a míra nákladové rentability vychází lépe u konvenční produkce. Při využití dotací naopak lepších výsledků dosahuje ekologické zemědělství.
|
|
|
Možnosti použití žita a dalších obilovin pro surogaci při výrobě piva
Žák, Jiří
Bakalářská práce Možnosti použití žita a dalších obilovin pro surogaci při výrobě piva se zaměřuje na pivovarsky významné vlastnosti obilovin menšinového pivovarnického významu, se zvláštním přihlédnutím k žitu (Secale cereale) a tritikale (× Triticosecale). Na základě dostupných studií se tritikale jeví jako nadějná surovina, využitelná ve větším rozsahu jako zdroj škrobu, případně dusíku a diastatických enzymů. Žito bylo naproti tomu pro použití ve větším rozsahu zhodnoceno jako nepříliš vhodná surovina, jejíž hodnota spočívá především v ovlivnění senzorických vlastností u minoritních typů piva. Pro účely výroby bezlepkových piv by některé doposud vzácně používané drobnozrné druhy ("millet"), zejména tef (Eragrostis tef), bylo vhodné považovat za obilniny vyžadující další pozornost.
|
|
| |
host ::
RSS.